Jsem rodilá Pražačka a stoprocentně městský typ – přírodu mám moc ráda, ale neuměla bych v ní žít. Prahu miluji a i když jsem žila v zahraničí – v Nizozemsku (1991-1992) a v Londýně, Velká Británie (2005-2006) – a jsem schopná žít skoro kdekoliv, naši stověžatou matičku mám zadřenou pod kůží. Tady jsem také vystudovala ještě v době socialismu „školu pro sekretářky“ (rozuměj střední ekonomickou školu) a poté, to už po revoluci v polovině 90. let, Anglo-American College (dnes Anglo-American University), opět obor ekonomie.
Od svých 13 let jsem věděla, že se chci věnovat psaní a žurnalistice. Svůj první článek jsem publikovala v časopise Mladý svět a byl na téma zkušenosti z práce au-pair (byla jsem jedna z prvních au-pair, tehdy u nás vůbec neexistovaly agentury, které by tuto práci Češkám zajišťovaly). Na plno jsem se novinařině začala věnovat hned po svém návratu z Nizozemska. Několik let jsem pracovala na volné noze jako asistentka, rešeršérka a tlumočnice pro zahraniční novináře, od nichž jsem se zároveň učila řemeslu a s jejichž pomocí jsem též publikovala, především v anglickém jazyce v týdeníku Central European Business Weekly, který vycházel v Praze, Budapešti a Varšavě.
V roce 1995 jsem nastoupila na stejný post do česko-anglického časopisu The Prague Tribune, kde jsem vydržela 10 let. V posledních několika letech jsem jej vedla jako šéfredaktorka. Časopis měl (dnes již neexistuje) poměrně široký záběr a věnoval se byznysu a životnímu stylu a v podstatě předznamenal éru příloh deníků, které dnes vydávají například Hospodářské nebo Lidové noviny (Proč ne?!, Esprit).
Poté jsem rok pobývala v Londýně, kde jsem jako šéfredaktorka rozjela a řídila časopis Fusion zaměřený na přistěhovalce ze střední a východní Evropy. Po návratu do Čech jsem chtěla vyzkoušet něco nového a nechala se zlákat do komunikace, respektive interní komunikace GE Money Bank. Mezitím jsem ještě chvíli publikovala v Lidových novinách, v příloze Relax – kromě různých článků na společenská témata jsem po dobu jednoho roku každý týden psala gastronomický sloupek.
Na jaře roku 2012 jsem se rozhodla věnovat vlastním projektům v oblasti médií a psaní v jeho nejrůznějších podobách. Mám blízko k tématům:
Mým heslem je, že dobrý novinář musí umět napsat prakticky cokoliv.